O zdravotnictví v Moravskoslezském kraji ve Zpravodaji senátora Z. Nytry

Jak řešíme problémy, s nimiž se potýkáme v našich krajských nemocnicích, je jedním z témat dubnového Zpravodaje senátora Zdeňka Nytry. Čtěte ve Zpravodaji na straně 5.

V našem kraji řešíme lůžkovou péči, nedostatek lékařů a elektronizaci

Od roku 2016 jsem členem Výboru zdravotní a preventivní péče Moravskoslezského kraje (MSK). Jaké problémy řeší v současné době kraj ve zdravotnictví, jedné z klíčových oblastí ovlivňujících kvalitu života populace všech generací?

Začnu obecnými čísly: v 6 okresech Moravskoslezského kraje žije přes 1 milion 200 tisíc obyvatel. Na tento počet připadá 4 310 ambulancí, 265 lékáren a 37 lůžkových zařízení (nemocnice, léčebné a rehabilitační ústavy, ale také hospic a dětský domov). V žádném jiném kraji není tolik nemocnic jako v MSK – celkem 17. Kraj je zřizovatelem 6 z nich: jde o nemocnice v Karviné, Havířově, Třinci, Frýdku-Místku, Opavě a v Krnově. K zdravotnickým organizacím kraje také patří Bílovecká nemocnice a Sanatorium Jablunkov, které jsou akciovými společnostmi.

 
Ve většině krajských nemocnic se dlouhodobě nedaří stabilizovat finanční situaci, nemocnice hospodaří s negativním hospodářským výsledkem a finanční deficit se stále prohlubuje. Napjatý je rovněž personální stav v nemocnicích. Ačkoliv byla minulá zastupitelstva na závažné problémy upozorňována, nevěnovala jim dostatečnou pozornost. Situace se změnila až s nástupem nového vedení kraje a s příchodem nového náměstka hejtmana pro zdravotnictví. Nynější krajská koalice (ANO, ODS, KDU-ČSL) začala alarmující stav řešit.

 

Usnesením č. 20/1821 ze dne 12. 9. 2017 zřídila rada kraje pracovní skupinu pro optimalizaci struktury poskytované lůžkové zdravotní péče v Moravskoslezském kraji. Návrhy na optimalizaci byly a jsou pravidelně diskutovány a postupně zaváděny do praxe.

 
Optimalizace se bude týkat:
1. Aktualizace a sjednocení organizačních struktur nemocnic Moravskoslezského kraje: šest krajských nemocnic je od roku 2013 řízeno v personálních uniích, nyní dojde ke zrušení jedné unie (Frýdek-Místek a Třinec), naopak dvě unijně řízené nemocnice budou mít jednu společnou účtárnu

2. Reorganizace nebo reprofilizace zdravotní péče, které budou reagovat na reálnou situaci v kraji: počet nemocničních lůžek bude přizpůsoben aktuálním požadavkům nemocnice (některé mají přebytečné lůžkové kapacity) a dojde k dohodě o provádění specializovaných výkonů jen v některých z nich.

3. Investiční strategie reflektující jak rozvoj, tak případnou reorganizaci péče v jednotlivých nemocnicích:
– proběhnou nová jednání s pojišťovnami o úpravě úhrad a rozšíření kódů pro úhrady výkonů
– nákupy přístrojové techniky do nemocnic projdou analýzou a ekonomizací s cílem vyhnout se dublování

 

Lůžek je dostatek, musíme je umět optimálně využít

Odbor zdravotnictví kraje v součinnosti s odborníky z různých oblastí zdravotnictví a z akademické sféry zpracoval vstupní analýzu poskytované lůžkové zdravotní péče. Analýza zahrnuje mj. srovnání reálné kapacity (počtu) lůžek v jednotlivých nemocnicích a jejich využití. Optimálním, tzn. „plně využitým lůžkem“ je lůžko, z něhož je týž den pacient propuštěn a jiný pacient na totéž lůžko ve stejný den přijat. Analýza ukázala, že většina nemocnic má nadbytek lůžkových kapacit, vybraná oddělení vykazují dlouhodobě rezervu lůžek vyšší než 30 %, v některých oborech mají velký nadbytek lůžek všechny nemocnice. Někde po zavření stanice nedošlo ke krizi, protože ani předtím kapacitu, kterou měli k dispozici, nevyužili, v Havířově na interně museli snížit počty hospitalizací po zavření lůžek kvůli nedostatku personálu.

Analýza slouží jako podklad pro další postup zřizovatele, tedy kraje. Postup je projednáván a koordinován se zdravotními pojišťovnami.

Návrhy v oblasti optimalizace lůžkové zdravotní péče budou postaveny na dalším konceptu rozvoje specializace jednotlivých nemocnic, dostupnosti pro pacienty a příslušných spádových oblastí.

 
Dotace v roce 2018 přesáhnou 5 milionů korun

Pro rok 2018 byly schváleny dotační programy pro zdravotnictví celkové výši 5 367 200 Kč. Tyto finance budou využity například na podporu projektů, které připravuje Charita (Ostrava, Opava, Frýdek–Místek), na podporu hospicové péče (Moravskoslezský kraj se bude podílet na úhradě uznatelných nákladů až 70 procent, což je o 20 procent více než loni) a na podporu specializačního vzdělávání všeobecných praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost.

 

Nedostatek lékařů řešíme podporou specializačního vzdělávání a stipendijními programy

Velké problémy má kraj v oblasti zdravotnictví se zajištěním přiměřeného počtu lékařů. Není pravda, že za úbytkem lékařů v MS kraji je jen jejich stárnutí. V letech 2016–2017 ubylo celkem 186 lékařů, ale z toho jen 14 odešlo do důchodu, zatímco k jinému poskytovateli zdravotnických služeb jich odešlo 75. Dalšími důvody byly odchody do soukromé praxe či do zahraničí (cca 14 lékařů), přes 40 lékařek nastoupilo na mateřskou dovolenou.

Všeobecným praktickým lékařům a praktickým lékařům pro děti a dorost proto kraj v letošním roce nabízí individuální dotaci na úhradu nákladů spojených se specializačním vzděláváním. Cílem dotace je získat kvalifikované lékaře, kteří zajistí primární zdravotnickou péči pro obyvatele Moravskoslezského kraje a zlepší její dostupnost pro pacienty.

MS kraj rovněž připravil stipendijní programy, které by měly motivovat studenty lékařských fakult a zdravotních škol nejen k dosažení co nejlepších studijních výsledků, ale také k tomu, aby po dokončení studia začali pracovat u některého krajského poskytovatele zdravotních služeb.

Krajská koalice rozšířila projekt Zaměstnanecká mobilita, který má zastavit odliv lidí z regionu a pomoci firmám zajistit dostatek kvalifikovaného personálu, na zdravotnické pracovníky. Od 1. března 2018 mohou zadarmo dojíždět do práce veřejnou dopravou lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry, nutriční terapeuti a další zdravotničtí pracovníci, kteří začnou pracovat v kterémkoliv zdravotnickém zařízení na území Karviné, Havířova či Orlové.

 
Elektronické zdravotnictví umožní lékařům, aby se více věnovali svým pacientům

 
Krajské zdravotnictví se stále intenzivněji zabývá tzv. eHealth Care, tedy elektronickým zdravotnictvím. Jde o téma, které si pro zdravotnictví rovněž stanovila ODS, a to už v loňských parlamentních volbách: odstranit nadbytečnou byrokracii a papírování a zjednodušit zdravotnickou dokumentaci a administrativu, která nebude lékaře a sestry přetěžovat a poskytne jim více času léčit a mluvit s pacienty.

Na krajské úrovni jde především o zavádění elektronické zdravotnické dokumentace, provoz elektronického podepisování v laboratořích, komunikaci mezi laboratořemi, další rozvoj elektronické komunikace mezi zdravotní záchrannou službou a zdravotnickými zařízeními apod. Chceme také umožnit pacientům, aby se na vyšetření v nemocnicích mohli objednávat přes internet.

Čínskou medicínu bych nechal pod kontrolou

Horní komora Parlamentu schválila 15. února senátorský návrh na vypuštění čínské medicíny z nelékařských zdravotnických povolání. Stalo se tak jen necelého tři čtvrtě roku poté, co Senát loni v červnu zařazení terapeutů a specialistů čínské medicíny na seznam odborných zdravotnických pracovníků podpořil. Změnu zákona nyní posoudí vláda a Sněmovna.

 
Debata v Senátu byla poměrně emotivní. Kritici poukazovali na to, že čínská medicína patří do léčitelství a jako hlavní námitku uváděli skutečnost, že nejen že nelze ověřit kvalitu čínských lékařů, ale hlavně že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět ve zdravotnictví někde jinde. Této námitce oponovala senátorka Filippiová (ODS) slovy, že není nikde řečeno, že by tato metoda měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění a tudíž že by se odčerpaly z peněz určených na zdravotnictví nějaké zdroje. Také uvedla, že „…takhle zákonem garantujeme, že tuto léčbu budou dělat opravdu prostudovaní lidé, že pacienti, kteří už si nebudou vědět rady se svými problémy, tak se dostanou k lidem, kteří mají na tomto poli určité vzdělání, stát jim garantuje, že to provádí člověk, který má nějaké vědomosti.“

 
Stále zastávám názor, že je lepší, aby diskutabilní čínská medicína byla v zákoně ponechána pro registraci a dohled nad jejími praktikami. Zrušením zůstane opět čínská medicína a její provádění mimo kontrolu, což zvyšuje riziko postižení pacienta, který se rozhodne tento způsob léčby využít. Tak znělo i mé doporučení senátoru Zdeňku Nytrovi.

 
Senátor Zdeněk Nytra v rozpravě také upozornil na legislativní chaos, který změnou zákona po tak krátké době vzniká. „Protože ten zákon dnes platí. A než vejde v účinnost tato změna, tak bude platit ještě déle. … Mimochodem pan ministr Ludvík, když nás žádal o schválení na zdravotní sestry, tak mluvil trochu jinak. Ne že by byl zapřisáhlým nepřítelem čínské medicíny, ale mluvil o tom, že aspoň tyto obory budou pod kontrolou, protože o tom svědčí i vyškrtávané písmeno “J”, kdy v podstatě ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou minimální požadavky na studijní programy atd. Takže se ptám, je už něco v běhu na základě současného platného zákona? A nezpůsobíme nějaký problém? … Mně vadí ten legislativní nepořádek, který v tom děláme.“

E-recepty fungují. Nedostatky v systému se řeší

Spuštění systému elektronických receptů proběhlo v novém roce bez problémů (jediný problém měly od 1. ledna eRecepty vystavené pomocí SMS zpráv). První pracovní den, 2. ledna, bylo vystaveno přes 100 tisíc elektronických receptů.
Samozřejmě, že ne vše probíhá bez chyb, řadu věcí je nutné doladit po stránce technické, a v souvislosti s přípravou lékových záznamů pacientů (jde o osobní údaje) také po stránce legislativní, ale během roku postupně tyto požadované funkce přibudou (například onen zmíněný lékový záznam). eRecept funguje a pokud by se vyskytl nějaký problém, pacient dostane svůj lék i na základě listinného receptu, který lze stále používat bez jakéhokoliv postihu. Je nutno ale pravdivě konstatovat, že eRecepty SÚKL v celé šíři dostatečně nezvládl, nicméně na nápravě se intenzivně pracuje.
Masové uzavírání ordinací se kvůli nim také nekonalo, podle ministerstva zdravotnictví k počátku letošního roku ukončilo svou praxi pouhých 48 lékařů, což je méně než v roce předchozím.
Co se týče nařčení bývalého ředitele SÚKL Blahuty, že hlavní důvod výrazného odporu k eReceptům je hlavně kvůli rozkrytí černé díry v předepisování léčivých přípravků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky, respektive mezi lékaři a farmaceutickými společnostmi, tak zde chci upozornit, že důkazní břemeno leží na tom, kdo na takovouto možnost poukáže. Jinak je to pouze nepodložený blábol.
V Moravskoslezském kraji si někteří lékaři stěžují , že jejich práci eRecepty zpomalují a jejich vypsání trvá déle než v případě klasického receptu, nicméně k jiným komplikacím nedošlo. Nemocnice, lékárny a valná většina lékařů nemají s elektronickými recepty problém.

Poslední naděje pro kuřáky? Ústavní soud a možná nová Sněmovna

I když změny v tzv. protikuřáckém zákoně podpořil senátní Výbor pro lidská práva, horní komora Parlamentu se k nim ve čtvrtek postavila záporně.

 
Jako poslední možnost zbývá ještě podání k Ústavnímu soudu, které v březnu předložila dvacítka senátorů v čele s Jaroslavem Kuberou (ODS) a Ivo Valentou (Strana soukromníků). Senátoři u Ústavního soudu napadli také ustanovení, které přenáší na hospodské odpovědnost za škodu způsobenou podnapilými osobami, což Výbor pro lidská práva rovněž doporučil zrušit. Chtějí také zrušit omezení prodeje a podávání alkoholu či tabákových výrobků na akcích, které jsou určeny převážně dětem.

 
Petici, která se projednávala v Senátu, podepsalo přes 23 tisíc lidí. Podle jejích organizátorů byla namířena ke zrušení absolutního zákazu kouření v restauracích a hospodách. Ty se podle odpůrců zákona potýkají po jeho zavedení s úbytkem hostů a některé tak krachují kvůli poklesu tržeb.
V Ostravě je tato situace markantní zejména na známé Stodolní ulici, kde v některých podnicích klesly tržby až o 40 % a spotřeba piva klesla o 24 %.

 
Na nesmyslná ustanovení v zákoně poukázal na schůzi Senátu mj. senátor za náš volební obvod 70 Ing. Zdeněk Nytra.

 
ODS na veřejném slyšení v Senátu přislíbila, že se v nové poslanecké sněmovně zasadí o změnu: Návrat cigaret do pivnic? ODS chce po volbách zmírnit protikuřácký zákon.

 
Podle ankety České televize, v níž bylo osloveno více než 170 poslanců, se téměř sto z nich přiklání k úpravě zákona – jde především o nové zákonodárce, kteří hlasování v prosinci 2016 ovlivnit nemohli.

 
Zastánci protikuřáckého zákona, který zavedl zákaz konzumace tabákových výrobků ve veřejných budovách, oponují studiemi o škodlivosti kouření včetně pasivního na lidské zdraví, nicméně podle mého názoru je za své zdraví odpovědný každý sám.

 
Zákaz kouření pod hrozbou finančních sankcí nyní platí ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin. Norma zavedla také zákaz kouření na nástupištích a užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech nebo prodej cigaret v automatech.

E-recepty: lepší než odklad by bylo období bez sankcí

Senát na své 11. schůzi 6. prosince schválil novelu zákona o léčivech senátora Plačka (ČSSD), která by měla odložit povinnost lékařů vystavovat elektronické recepty o dva roky – k 1. 1. 2020. Do konce roku však novelu stěží stihne projednat vláda a parlament.

Senátoři sice novelu v hlasování podpořili, což je třeba respektovat, přesto se domnívám, že odklad e-receptů je zbytečný. Jak uvedl ministr zdravotnictví Ludvík, z celkového počtu 53 tisíc lékařů a stomatologů v České republice jich už 47 500 požádalo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o certifikaci. Asociace provozovatelů zdravotnických zařízení se v dopise senátorům vyjádřila, že je připravena, stejně jako 2 500 lékáren. Tvrzení, že stovky lékařů kvůli elektronickým receptům zavřou své ambulance, což jsem já sám na základě rozhovorů s řadou praktiků od počátku považoval za nesmysl, se ukázala jako neopodstatněná – skončilo jich zatím 48, a to je dokonce méně než v předchozích dvou letech!

I když přechod k elektronickým receptům má jako každá technická novinka své „porodní bolesti“, myslím, že místo přesouvání problémů do budoucnosti bych považoval za smysluplnější návrh ročního zkušebního období, v němž by vůči lékařům nebyly uplatňovány sankce a doseznámili by se se systémem. Zároveň by mohly být dořešeny všechny technikálie a softwarové nedostatky, a také prověřeny a do vyhlášky pevně zakotveny opodstatněné výjimky.

Na straně druhé ale musím říci, že výši sankčních poplatků za porušení zákona považuji za naprosto nehoráznou a budu podporovat změnu těchto sankcí na důstojnou a akceptovatelnou úroveň.

Žijeme v 21. století, elektronizace všech oborů je přirozeným jevem našeho života. Do zdravotnictví vnese řadu výhod pro lékaře i pacienty. Tak proč e-recepty, které jsou její součástí, zbytečně odkládat? Navíc je nereálné, jak opětovně upozornil senátor Miloš Vystrčil (ODS), aby odklad navržený v novele do konce roku prošel vládou a parlamentem. Zákon o povinném vystavování elektronických receptů, přijatý už v roce 2007 (!), tak prvního ledna zřejmě stejně nabude účinnosti.

O e-receptech v Parlamentních listech

Senát na zasedání 12.10. podpořil v prvním kole novelu zákona o léčivech (předkladatelem byl senátor Vladimír Plaček z ČSSD), která by o dva roky odložila povinnost zavést elektronické recepty. O novele bude dále jednat Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku ve zkrácené lhůtě. Ve finále pak bude záležet na tom, zda novelu stihne včas projednat nová Sněmovna Parlamentu ČR.

Samozřejmě, že je třeba vyřešit některé technické problémy a nedostatky, přesto jsem přesvědčen, že zavedení elektronické preskripce, kterou již používají tisíce lékařů, je dobrá věc pro lékaře i pacienty. Proč? Přečtěte si můj rozhovor na profilu senátora Zdeňka Nytry v Parlamentních listech.

TÉMA NEDOSTATKU DÁRCŮ KRVE VE ZPRAVODAJI SENÁTORA Z. NYTRY

Ke schválené novele zákona o daních z příjmů, která přinesla daňové zvýhodnění dobrovolných dárců krve (viz můj příspěvek s názvem “Daňové zvýhodnění dárců nedostatek krve nevyřeší”), jsem se vyjádřil také v říjnovém Zpravodaji senátora Zdeňka Nytry. Čtěte ve zpravodaji na straně 3.

Elektronické recepty přinesou lepší kontrolu léčiv i pacientů

Od 1. ledna 2018 by měli lékaři předepisovat všechny lékařské přípravky výhradně prostřednictvím elektronických receptů. Senátor Vladimír Plaček (ČSSD) předložil svým senátním kolegům návrh novely zákona o léčivech, která by odložila povinnost vystavovat lékařské předpisy v elektronické podobě alespoň o dva roky. Argumentuje tím, že tato doba je potřebná pro zavedení příslušných změn ve zdravotnickém systému, včetně jeho obsazení mladšími lékařkami a lékaři, kteří již běžně ovládají práci s počítačem a internetem.

Senátní návrh zákona projde v příštích měsících řádným legislativním procesem, od projednávání ve výborech až po hlasování v plénu. Při finálním rozhodování budou nepochybně brány v úvahu všechny relevantní připomínky názory a odborná stanoviska. Jako konzultant pro oblast zdravotnictví senátora Zdeňka Nytry doporučuji zavedení e-receptů neodkládat. Proč?

E-recepty odhalí duplicity v lécích
Jednou z funkcí elektronického receptu by mělo být vytvoření lékového záznamu pacienta. Přístup do záznamu, v němž by byly evidovány předepsané léky, by měl pacient a mohl by ho povolit i lékaři. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) si od této funkce slibuje možnost odhalení duplicit předepsaných léků (v případě, že pacient navštíví více lékařů a nechá si u nich předepsat stejný medikament) či kontroly nežádoucího vzájemného působení léčiv.

SÚKL požaduje vstup do základních registrů pro jednoznačné ztotožnění pacienta. Je to jediný důvod. Chce vědět, že Adam Novák, který je ošetřován u konkrétního lékaře, je skutečně Adam Novák, a v tom případě garantuje jeho správný a plný lékový záznam. Ústav odmítl kritiku, že tím získá přístup k citlivým informacím, kdo se na jaké onemocnění léčí.

Tuto úlohu ale nemůže SÚKL plnit bez změny legislativy. Proto poslanci sněmovního zdravotnického výboru dali v květnu zelenou návrhu zákona o elektronické identifikaci. Doporučili přitom – a posléze se k nim přidaly senátní výbory – také přijetí dvou pozměňovacích návrhů souvisejících zákonů. Jeden z nich umožňuje vstup do základních registrů Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, druhý národnímu kontaktnímu místu pro výměnu zdravotnické dokumentace s evropskými státy, členy EU. Senát návrhy schválil.

Zvýšené výdaje lékařů nejsou relevantním argumentem
Už nyní se do systému zapojilo přes 2 tisíce lékáren, 5600 lékárníků a více než 6 tisíc lékařů. Denně je vystaveno kolem 12 tisíc elektronických receptů. Nový systém pro elektronické recepty na léky za 14,68 milionu korun bez DPH v současnosti vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála výběrové řízení.

Část lékařů s povinným zavedením elektronické preskripce nesouhlasí. Tvrdí, že to pro ně bude znamenat výdaje navíc. Argumentují i tím, že především pro starší lékaře, kteří nemají počítač, to bude důvodem odchodu do penze. Tuto argumentaci považuji za nesmyslnou – vícero praktiků mi potvrdilo, že nikdo do důchodu nepůjde. Nadto Ministerstvo zdravotnictví chce těmto lékařům náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat v úhradové vyhlášce. Lékaře včetně zubních navíc nemine v březnu 2018 povinnost zapojit se do EET- elektronické evidence tržeb – takže internetový přípoj stejně budou muset mít.

Oprávněné výjimky potvrdí pravidlo
Samozřejmě je nutné doladit některé technické problémy a nedostatky. Ministerstvo zdravotnictví v současnosti počítá s výjimkami jen pro nepředvídatelné případy, například při výpadku internetu, nebo pokud bude muset lékař jet za pacientem domů. Pro tyto eventuality připravuje vyhlášku.

K technickým problémům patří skutečnost, že nelze přeposílat kódy pacientů lékárníkům na mobil z důvodu špatného formátu. Nyní se tyto případy řeší zasláním na e-mail, což funguje. Nevýhodou je, že při vzdálené návštěvě nelze dát kod pacienta – to by se musel lékař vrátit do ambulance. Takže je nutné vytvořit výjimku pro ručně psané recepty.

Výjimky však musí být oprávněné, měly by být striktně specifikovány a zakomponovány v pozměňovacím návrhu nebo v novele zákona.

Výbor zdravotní a preventivní péče zastupitelstva kraje, jehož jsem členem, na svém červnovém zasedání podpořil zavedení e-Preskripce v nemocnicích zřizovaných, anebo založených Moravskoslezským krajem.

Elektronické recepty přispějí nejen ke zlepšení komfortu pro pacienty, ale zvýší také možnost kontroly lékařů směrem k nim. Senátoru Zdeňku Nytrovi proto doporučím termín zavedení této povinnosti neodkládat.

Daňové zvýhodnění dárců nedostatek krve nevyřeší

20. července projednávali senátoři na své 8. schůzi mj. také návrh zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která se týká dobrovolných dárců krve kostní dřeně a krvetvorných buněk. Cílem novely je motivační zvýšení daňového zvýhodnění dárců krve a dárců krvetvorných buněk․ Počet dárců krve v nemocničních zařízeních transfúzní služby (cca 270 tis.) nedosahuje doporučeného počtu WHO (4 až 5 % populace).

Senátoři novelu zákona odhlasovali. Dosavadní daňové zvýhodnění za odběr krve ve výši 2 tisíce Kč se mění na 3 tisíce korun,  za odběr krvetvorných buněk si může dárce od daňového základu odečíst částku 20 000 Kč.

Navržené a poté schválené ustanovení podle mého názoru počet dárců rozhodně nezvýší. Jen preferuje určitou skupinu lidí, menší, která si odečet může dovolit. Senátoru Zdeňku Nytrovi jsem doporučil, aby ve svém vystoupení k novele zákona na tuto skutečnost poukázal.

Domnívám se, že řešením úbytku dárců by mohl být pozměňovací návrh k paragrafu 12 ve vyhlášce 143/2008 Sb. (§ 12 – Dodání transfuzního přípravku nebo plazmy pro výrobu krevních derivátů do zahraničí a jejich poskytnutí ze zahraničí).

Do zmíněného paragrafu by se mohl doplnit odstavec, v němž by bylo uvedeno omezení soukromých plazmaferetických center a/nebo stanovení vývozních kvót pro plazmu (kvóty dosud nejsou nikde nastaveny, ani v EU).  Zdravotní výbor by pak mohl počty center a limity pro vývoz specifikovat.

Senátor Zdeněk Nytra ve svém vystoupení k návrhu zákona na základě mého doporučení upozornil na to, že „do budoucna by se měla legislativní činnost zaměřit tímto směrem a omezit buď soukromá plazma centra anebo případně limitaci vývozních kvót pro plazmu.“

Zdeněk Nytra byl jedním ze tří senátorů, kteří v rozpravě k zákonu vystoupili. Jak následně shrnul senátor Jaromír Strnad, „zásadním způsobem nezpochybňovali tento návrh zákona, nicméně přednesli náměty, které by se měly řešit v budoucnu“.